Život a výchova Charles Hoguet
Charles Hoguet se narodil v německém Berlíně v rodině s hugenotským původem jako syn Michela François Hogueta a Emilie Hoguet-Vestris. Jeho umělecká cesta měla svůj počátek v rodném městě, kde od roku 1839 studoval malířství pod vedením Wilhelma Augusta Krause na Akademii výtvarných umění. Touha po dalším uměleckém zdokonalení jej v osmnácti letech vedla do Paříže, kam odcestoval v roce 1840. Během svého působení ve Francii se podíval do rukou mistrů, když studoval u Eugène Cicériho a od roku 1842 také u Eugène Isabeya. Jeho technická zručnost a precizní řemeslný přístup mu vynesly ve Francii významné uznání, které vyústilo například v získání zlaté medaile na Pařížském salonu v roce 1848.
Umělecký zaměření a odkaz
Po cestách po západní Evropě se Hoguet v roce 1848 vrátil do Berlína, kde žil a tvořil až do své smrti. Jeho neuvěřitelně plodná tvorba zahrnovala 423 olejomalben, přičemž jeho srdce patřilo především námorním tématům, mořským pobřežím, samotnému oceánu, Normandii, Helgolandu a nesmrtelným zátiším. Jeho díla byla pravidelně vystavována na výstavách akademického umění v Berlíně, což mu v roce 1859 přineslo zlatou medaili a v roce 1869 mu bylo uděleno členství v Berlínské akademii. Jeho tvůrčí světy sahaly širokým spektrem žánrů, od větrných mlýnů přes námořníky až po rozlehlé krajiny. Jeho umělecký odkaz však zahrnuje i jeho nevlastní dceru, Elise Hedinger, která se stala jeho žákyní.
