Aktualizováno říjen 2026 · seřazeno podle našeho skóre popularity (vyhledávání, návštěvy a objednávky u každého díla) · 2 121 děl umělce Edvard Munch v našem katalogu
Shrnutí
The most widely known painting by Edvard Munch is Skrik (1893), in the collection of the Nasjonalgalleriet, Oslo. The next entries are Vampýr and Puberty (1914). The catalogue documents 2,121 works by Edvard Munch; the 100 entries below are the best known, listed in rank order with date, holding museum and description.
Created in 1893 by Norwegian artist Edvard Munch, this artwork stands as one of the most recognizable and profoundly impactful images in art history. More than a depiction of a scene, it’s a visceral representation of the human condition – a raw expression of existential dread, anxiety, and alienation that continues to resonate with audiences today.
A Haunting Embrace: Decoding Edvard Munch’s ‘Vampyren’ ‘Vampyren’ (The Vampire) bylo dílo norského mistra Edvard Muncha, které vykazuje hluboké emocionální nabití a psychologickou složitost – znakem období symbolistického umění pozdního 19. století. Tento intimní obraz dvou postav uzavřených v objetí překračuje prosté reprezentace, prohlubuje témata lásky, ztráty a temnějších aspektů lidské komunikace. Subject & Composition Výtvarné dílo prezentuje blízký pohled na dva jedince svázané vášnivým, ale znepokojivým objetím. Kompozice je…
Mladá dívka sedí na okraji postele, její tělo je orientováno čelně vůči horizontální rovině matrace. Její končetiny jsou zkříženy a paže využívá k zakrytí třísel, což je instinktivní gesto skromnosti a zranitelnosti. Postava je vykreslena v jemných, bledých tónech, které ostře kontrastují s fragmentovaným, mozaikovým pozadím. Na levou stranu leží u ní polštář; napravo se na světlejší stěnu vrhá velká, tmavá stín. Tato silueta funguje jako projekce vnitřního stavu, která…
Úvod do světa umělce a jeho díla Edvard Munch byl norským malířem, jehož dílo Úzkost 2, vytvořené v roce 1894, představuje učebnicový příklad expresionismu. Tento umělecký styl klade důraz na subjektivní emocionální prožitek umělce a často využívá zkreslené nebo exagertní tvary k vyjádření intenzivních citů. Dílo Úzkost 2 je součástí Munchova bohatého životopisu, který hluboce zkoumá témata úzkosti, strachu a tragiky lidské existence. Vizuální podoba a styl obrazu Tento obraz…
Edvard Munch’s “The Kiss” (1897) isn't merely a depiction of romantic embrace; it’s a profound exploration of isolation, vulnerability, and the unsettling undercurrents of human connection. Painted during a period of intense personal turmoil for the artist – marked by illness, loss, and a pervasive sense of dread – the work transcends simple representation to become a visceral embodiment of Munch's psychological landscape. The scene unfolds within a deliberately ambiguous…
Edvard Munchův "Taneček života" (1899) není jen obraz, ale vstup do světa plného živých barev, dynamického pohybu a hlubokého emocionálního prožívání. Tento ikonický díl z Munchovy slavné série „Frieze of Life“ se zabývá složitostí lidských vztahů a plynulým průběhem času prostřednictvím pulzujícího společenského shromáždění. Munch, proniknutý temnými myšlenkami a osobními zkušenostmi, zachytil na plátně nejen vizuální podívanou, ale i samotné jádro lidské existence – její křehkost, radosti a strachy.
Introduction Explore the depths of human emotion and urban life in Edvard Munch's captivating work, 'Night Street Karl Johan 03'. This masterpiece is a testament to Munch's unique style and his ability to evoke powerful feelings through art. Artist: Edvard Munch Edvard Munch (1863-1944) was a Norwegian painter and printmaker, known for his Expressionist style. His work often depicted intense emotions and personal experiences, reflecting the inner turmoil of modern…
Namalovaná v roce 1894, tato sugestivní práce norského umělce Edvarda Muncha je silným ztělesněním úzkosti konce století a vzrůstajícího expresionistického hnutí. S rozměry 81 x 101 cm přesahuje pouhou krajinomalbu a stává se hlubokým průzkumem lidských emocí – konkrétně tíhy melancholie a izolace. Munchova „Melancholie“ není jen obraz, je to okno do duše poznamenané ztrátou a existenciálními pochybnostmi.
Madonna – Edvard Munch: A Haunting Vision of Motherhood & Despair Edvard Munch’s *Madonna* isn't merely a depiction of the Virgin Mary; it’s an unflinching confrontation with primal anxieties—fear, grief, and the inescapable cycle of life and death. Created in 1895 during a period of profound personal turmoil for Munch – marked by familial tragedy and psychological struggle – this lithograph transcends conventional religious iconography to become a cornerstone of…
Julaften i Bordell – Intimní pohled do expresionistického světa Edvarda Muncha „Julaften i Bordell“ (Vánoční večer v bordelu), vytvořená Edvardem Munchem v roce 1905, je obraz, který nás vtahuje do pulzujícího a emocionálně nabitého interiéru. Tato fascinující díla umění zachycují charakteristický expresionistický styl Muncha, kombinující odvážné barvy a dynamické štětobrousky, aby vytvořily pocit intimity a zamyšlenosti. Obraz zobrazuje ženu ponořenou do čtení knihy, její soustředěný výraz naznačuje hluboké zapojení do…
Madona1894 · Munch Museum
12
Popioły1894 · National Museum of Art, Architecture and Design
13
Den po příchodu1895 · Nasjonalgalleriet
14
Blízkost smrti (horečka)1915 · Munch Museum
15
Křik1893 · National Museum of Art, Architecture and Design
16
Oddělení1896 · Bergen Kunstmuseum
17
Dítě a smrt1899 · Kunsthalle Bremen
18
Kupid a Psyche1907
19
The Kiss1895
20
The Murderer1910 · Munch Museum
21
Dívky na promenádu1904 · Kimbell Art Museum
22
Man! I Feel Like a Woman!1905 · Munchovo muzeum
23
Vampír1893 · Gothenburg Museum of Art
24
Pouseň1897 · Munchovo muzeum
25
Zoufalost1892
26
Oko v oku1894
27
Nemocné dítě - malovaná verze - 1926
28
Setkání v prostoru1899 · Tel Aviv Museum of Art
29
Chore dítě1925 · Munch Museum
30
Mladá žena na pobřeží1896 · Munch Museum
31
Bolestné dítě1885
32
Měsíc1895 · Nasjonalgalleriet
33
Výkřik1893 · Munch Museum
34
Kiss IV1902
35
Vraždicí1907 · Munch Museum
36
Autoportrét1895 · Kunsthaus Zürich
37
Melancholy, Laura1899 · Munch Museum
38
Koupající se muži1907
39
Bolestné dítě1896 · Gothenburg Museum of Art
40
Dvě srdce1899 · Tel Aviv Museum of Art
41
Death at the helm1893 · Munch Museum
42
Storm1893
43
Smrt a mladá dívka1893 · Munch Museum
44
Madona1902 · Ohara Museum of Art
45
The Three Stages of Woman (Sphinx).1894
46
Čtyři věky života1902 · Bergen Kunstmuseum
47
Měsíc1893 · National Museum of Art, Architecture and Design
48
Cupid and Psyche1907 · Munch Museum
49
Hodina hvězdy1893
50
Zimní noc1900 · Kunsthaus Zürich
51
Polibek1892
52
Matka a dcera1897 · Nasjonalgalleriet
53
Dívky na mostě1901 · Nasjonalgalleriet
54
Dívka u okna1893 · Art Institute of Chicago
55
Nude I1913 · Munch Museum
56
Garden with Red House1882
57
Noc1890
58
Úzkost1894
59
Madonna1894 · Hamburger Kunsthalle
60
Neznámý obraz číslo 7660
61
Vampire II1902
62
Jezovost1895 · Bergen Kunstmuseum
63
Portrét Herberta Esche1905 · Kunsthaus Zürich
64
Výběr na pláži1904 · Národní galerie Praha
65
The Sick Child1907 · Thiel Gallery
66
Woman Combing Her Hair1892
67
The Assassin1910
68
Ubiťel1906
69
Pod kaštanem1937 · Munch Museum
70
Starry Night1923
71
Starry Night1901 · Museum Folkwang
72
Hostinec v St. Cloud1890
73
Melancholy1894
74
Death in the Sickroom1893 · Munch Museum
75
Three Girls in Åsgårdstrand1905 · Thiel Gallery
76
Závist1907 · Munch Museum
77
Friedrich Nietzsche1906 · Munch Museum
78
The girl and death1894
79
Lübeck Harbour with the Holstentor1907
80
The Researchers: Central Group with Alma Mater1910 · Munch Museum
81
Irmgard Steinbart1913 · Mildred Lane Kemper Art Museum
82
Smrtelná komnata1915 · Munch Museum
83
Snow shovelers1911
84
Svatba bohéma1927 · Munch Museum
85
Self-Portrait on the Glass Veranda1930 · Munch Museum
86
The Dead Mother and Child1901 · Kunsthalle Bremen
87
U rulety1892
88
Summer1889
89
Vampire1894
90
Helge Bäckström1893 · Thiel Gallery
91
friedrich nietzsche
92
Self-Portrait I1896
93
fortvivlan1892
94
Akta1896 · Rasmus Meyer Collection
95
Ungdom (Youth)Museum Folkwang
96
Skriet oslo
97
Red vine1898
98
Anton Brünings1919
99
Skriet Olja, NG Oslo1893
100
The House is Burning!1927 · Munch Museum
The four subjects most frequently represented among these works, each with its best-known example.
8 muzea, v nichž je umístěno nejvíce obrazů z této stránky.
| Muzea | Město | Díla autora Edvard Munch | Obrazy z tohoto seznamu |
|---|---|---|---|
 Munch Museum |
Oslo | 1 030 | Vampýr, Puberty, Úzkost 2 |
 Nasjonalgalleriet |
Oslo | 10 | Skrik, Taneček života, Melancholie |
 Bergen Kunstmuseum |
Bergeň | 42 | Night street Karl Johan 03, Oddělení, Čtyři věky života |
 National Museum of Art, Architecture and Design |
Oslo | 51 | Popioły, Křik, Měsíc |
 Kunsthaus Zürich |
Zürich | 25 | Autoportrét, Zimní noc, Portrét Herberta Esche |
 Thiel Gallery |
Stockholm | 13 | The Sick Child, Three Girls in Åsgårdstrand, Helge Bäckström |
 Gothenburg Museum of Art |
Gothenburg | 5 | Vampír, Bolestné dítě |
 Museum Folkwang |
Essen | 5 | Starry Night, Ungdom (Youth) |
Select a decade to display its principal painting.
Dílo Bolestné dítě od Edvarda Muncha je mnohem víc než jen zobrazením nemoci; je to hluboce dojmové zkoumání žalosti, ztráty a strašidelného stínu smrtelnosti. Tato série obrazů a grafik, vytvořená v letech 1885 až 1926 v několika verzích, představuje jeden z nejintenzivnějších, nejosobnějších a zároveň klíčových pilířů Munchova díla. Vznikla jako přímý odraz tragické smrti jeho mladší sestry Johanne Sophie, která zemřela na tuberkulózu ve věku pouhých patnáct let. Toto…
Created in 1893 by Norwegian artist Edvard Munch, this artwork stands as one of the most recognizable and profoundly impactful images in art history. More than a depiction of a scene, it’s a visceral representation of the human condition – a raw expression of existential dread, anxiety, and alienation that continues to resonate with audiences today.
Julaften i Bordell – Intimní pohled do expresionistického světa Edvarda Muncha „Julaften i Bordell“ (Vánoční večer v bordelu), vytvořená Edvardem Munchem v roce 1905, je obraz, který nás vtahuje do pulzujícího a emocionálně nabitého interiéru. Tato fascinující díla umění zachycují charakteristický expresionistický styl Muncha, kombinující odvážné barvy a dynamické štětobrousky, aby vytvořily pocit intimity a zamyšlenosti. Obraz zobrazuje ženu ponořenou do čtení knihy, její soustředěný výraz naznačuje hluboké zapojení do…
Mladá dívka sedí na okraji postele, její tělo je orientováno čelně vůči horizontální rovině matrace. Její končetiny jsou zkříženy a paže využívá k zakrytí třísel, což je instinktivní gesto skromnosti a zranitelnosti. Postava je vykreslena v jemných, bledých tónech, které ostře kontrastují s fragmentovaným, mozaikovým pozadím. Na levou stranu leží u ní polštář; napravo se na světlejší stěnu vrhá velká, tmavá stín. Tato silueta funguje jako projekce vnitřního stavu, která…
Přistupte blíže a pozorujte tichou intenzitu, která v této místnosti dřímá. Scéna se soustředí na mladou postavu s charakteristickými rezavě-oranžovými vlasy, která sedí vzpřímeně v posteli. Vedle ní se sklání temná, pokrčená postava, čímž vytváří prostor, který je sice intimní, ale zároveň klaustrofobický. Atmosféra má těžkou, melancholickou kvalitu, vyjádřenou tlumenými tóny hluboké modři, temné zeleně a stínové šedi. Tato paleta je narušena pouze ohnivou oranžovou barvou dětských vlasů a skvrnami…
V hustém, tíživém zeleném objetu odpočívá jediná postava. Velké, překrývající se listy se valí shora z horní části plátna a vytvářejí strop složený z hlubokých lesních tónů a bledé máty. Postava je malá, ukotvená v zemi, uzavřená v rámci širokých, gestických tahů kaštanového listoví. Výrazný modrý prvek na oděvu narušuje dominanci okru a hnědé barvy. Slunce zde neexistuje, pouze rozptýlené světlo, které se plochou vrstvou usazuje na samotný subjekt.
Skrik (1893), Nasjonalgalleriet, Oslo. The following entries are Vampýr and Puberty (1914).
30 years: Edvard Munch was born in 1863 and Skrik is dated 1893.
Skrik, Vampýr, Puberty, Úzkost 2, the kiss, Taneček života, Night street Karl Johan 03, Melancholie, Мадонна a Ježíš v bordelu. The list above records the date and holding museum of each.
The catalogue records 2,121 works by Edvard Munch, dated between 1882 and 1937.
Principally in Munch Museum (Oslo), Nasjonalgalleriet (Oslo) a Bergen Kunstmuseum (Bergeň). The museum table above gives the full distribution.
In 1890s: 52 of the 100 works listed on this page are dated to that period, including Skrik.
The earliest dated work listed here is Garden with Red House (1882); the latest is Pod kaštanem (1937).
Fear (14), Melancholy (14) a Anxiety (13), out of the 100 works listed on this page.
Olej na plátně, in 36 of the 100 works listed on this page.
Expresionismus, as documented by the works on this page.
Vampýr, Puberty a Úzkost 2 are among the 27 works on this page in the collection of the Munch Museum, Oslo.
Yes. Each work listed on this page can be ordered from its own entry as a hand-painted oil reproduction or a fine art print, in a size of your choice.
Edvard Munch byl norský malíř, jehož život byl hluboce spjat s krajinou a těžkou atmosférou jeho vlasti. Narodil se 12. prosince 1863 a většinu své existence strávil zkoumáním složitostí lidské psychiky prostřednictvím štětce a náčiní pro grafiku. Jeho dílo často působilo jako přímé vyjádření jeho vlastních vnitřních bojů, které proměňovalo soukromé emoce v něco viditelného a sdíleného. V uměleckém světě zůstal aktivní postavou až do své smrti 23. ledna 1944.
Jeho schopnost zachytit chvění lidské existence dosáhla svého vrcholu v roce 1893 vznikem díla Výkřik. Toto konkrétní dílo se stalo jedním z nejslavnějších obrazů západního umění, uznávaným po celém světě pro svůj popis existenční úzkosti. Zatímco mnozí umělci se snažili replikovat fyzický svět, Munch byl zajímavý věcí, které nelze vidět, jako je úzkost a tíha osamělosti. Používal barvu a tvar, aby dal podobu neviditelným silám, které trápí lidskou duši.
Během své dlouhé kariéry vytvořil rozsáhlé dílo zahrnující mnoho různých médií. Mezi jeho tvorbu patří například:
Edvard Munch se narodil v roce 1863 v drsných krajinách Norska. Jeho dětství bylo formováno v domácnosti, kde byla přítomnost nemoci neustálou společnicí. V roce 1868 zemřela jeho matka na tuberkulózu, což byla ztráta, která zanechala hlubokou stopu v srdci mladého chlapce. Tento pocit křehnutí existence se prohloubil v roce 1877, kdy jeho sestra Johanne Sophie také podlehla tuberkulóze ve věku 15 let. Tyto rané ztráty znamenaly, že stíny smrtelnosti byly pevně zapleteny do samotné tkáně jeho každodenního života.
Jeho otec, Christian Munch, pracoval jako lékař a zdravotní důstojník. Christian byl mužem hluboké náboženské oddanosti, ale zároveň bojoval s temperamentem, který byl nervózní a až posedle náboženský. Atmosféra v domě byla často tíživá tímto pocitem úzkosti. Vyrostl v takovém prostředí, a tak se Edvard často věnoval kresbě, aby si zabavil během dlouhých zim, kdy mu nemoc bránila v návštěvě školy. Tyto rané zkušenosti smutku a strachu by nakonec našly svou cestu na jeho plátna.
Pro své formální vzdělání navštívil Královskou školu umění a designu v Kristianii. Právě zde začal budovat technické dovednosti, které mu později posloužily jako podpora při jeho hlubokých exploracích lidské psychiky. Jeho výcvik položil základy pro uměleckou dráhu, kterou strávil překládáním vnitřního neklidu do vizuální podoby.
V ulicích Kristianie, dnešního Osla, našel Munch komunitu, která zpochybnila vše, co se ho naučili. Pohyboval se v bohémských kruzích města, v obchvatu lidí žijících mimo přísná pravidla tehdejší éry. Mezi nimi byl i naturalistický malíř Christian Krohg, jenž byl součástí tohoto progresivního kruhu. Tato shroždění nebyla pouze společenskými událostmi; byla to prostory, kde se diskutovalo a kde se skutečně prožívaly nové způsoby vidění světa.
Právě pod vlivem nihilisty Hanse Jægera se začala obrátit i jeho vlastní cesta. Jæger ho nabádal, aby se vzdal zdvořilých akademických tradic své doby. Povzbuzoval umělce k tomu, aby se nahlédlo dovnitř sebe a maloval svůj vlastní emocionální a psychický stav. To byla radikální myšlenka. Namísto snahy zachytit svět tak, jak se jeví ostatním, začal Munch používat své plátno k vyjádření vnitřních bouří vlastní mysli.
Pobyt v evropských centrech umění umožnil Edvard Munchovi spatřit vlastní impulzy odražené v dílech jiných tvůrců. V Paříži se setkal s technikami umělců jako Paul Gauguin a Vincent van Gogh. Od nich se naučil nesmírně mnoho, když pozoroval, jak využívají barvu a tvar k tomu, aby překonali prostou reprezentaci reality. Jeho čas v tomto městě ho také přivedl do kontaktu s postavou, kterou byl Henri de Toulouse-Lautrec. Tyto setkání mu pomohla vypracovat si způsob vidění, který upřednostňoval to vnitřní před tím vnějším.
Pobyt v Berlíně pak posunul jeho pozornost k hlubším a znepokojivějším vrstvám lidské mysli. Právě tam se setkal se švédským dramatikem, kterým byl August Strindberg. Tyto vazby s postavami jako byl Strindberg podnítily jeho zkoumání psychologických témat. Umění začal využívat k tomu, aby zachytil chvění lidské existence, a postupně se vzdal naturalistických ztvěrbení směrem k postoji, které dokázalo vyjádřit tíživou váhu strachu a úzkosti.
Edvard Munch neměl za cíl pouhé napodobování fyzického světa tak, jak se mu jeví oku. Místo toho se snažil o externalizaci svého vnitřního stavu, což byl způsob, který nazýval malba duše. Využíval zkreslené tvary a rytmické linie k tomu, aby vyjádřil chvění lidské existence a proměnil psychickou tíseň v viditelnou, hmatatelnou podobu. Jeho tahy štětcem často odrážely turbulence vlastní mysli, přičemž barvu a tvar využíval k překladu toho, co cítil, nikoliv jen toho, co viděl.
Tento hluboký důraz na vnitřní prožívání ho vedl k rozsáhlým experimentům s různými mediami. Byl velmi aktivním grafikem, který pracoval s litografií, dřevořezem i akvatintou, aby rozšířil dosah svého uměleckého vyjádření. Jeho technické spektrum bylo široké a zahrnovalo i hlubotiskové procesy, jako je akvatinta, suchá jehla či gravírování do mědi. Tyto metody mu umožnily vrstvovat textury a linie, které věrně zrcadlily komplexnost lidských emocí.
The Scream (1893)
Madonna (1894)
The Sick Child (cca 1926)
Edvard Munch se snažil zachytit opakující se cykly lidské existence prostřednictvím série děl, která nazval Životní frize. Tato sbírka se soustředila na tíživá, nevyhnutelná témata lásky, strachu, smrti a úzkosti. Jeho cílem nebyl prostý popis života, nýbrž hluboké zkoumání vnitřních bouří, které jej definují. Jeho obrazy často sloužily jako způsob, jak zpracovat žalost a psychické otřesy, jež mu zůstaly v paměti od mládí.
Mnoho z jeho nejslavnějších obrazů se zrodilo právě z těchto osobních zmítavostí. Dílo Výkřik koncepčně vytvořil v Kristianii, kdy využil vířící, ohnivé krajiny k vyjádření pocitu existenčního děsu. V jiných dílech pak nasměroval svůj pohled k komplexitě lidských vztahů a křehkosti bytí. Obraz Madona zkoumá průsečík sexuality a smrtelnosti, zatímco Nemocné dítě zůstává dojmovným připomínkou ztráty jeho sestry Sophie. Tato díla odrážejí člověka, který se snaží pochopit stíny, jež ho neustále provázejí.
Pozdní roky života, které prožil Edvard Munch, byly poznamenány zásadním obměnou jeho osobních návyků i tvůrčího prostředí. Po psychickém kolapsu v roce 1908 učinil zásadní rozhodnutí přestat pít alkohol. Toto období proměny ho vzdalilo od bouřlivých sociálních scén jeho mládí. Místo toho strávil své zbývající roky prací v klidu a soukromí, kde si našel tichý prostor pro pokračování své umělecké činnosti.
Jeho tvorba zůstala neúnavná až do jeho posledního dechu. Do doby, kdy v roce 1944 zemřel, zgromadil dílo o rozsahu 1006 obrazů. Zatímco okolní svět čelil obrovským otřesům druhé světové války, většina jeho děl tento konflikt přežila, což zajistilo, že jeho vizuální jazyk zůstane dostupný pro budoucí generace, aby jej mohly studovat i prožívat.
Munchova schopnost konfrontovat se s temnějšími aspekty lidské existence pomohla připravit cestu německému expresionismu. Jako průkopník tohoto směru se odvrátil od zdvořilých pravidel akademické umělecké tvorby, aby našel způsob, jak zobrazit vnitřní bouře mysli. Překladem psychické tísně do vizuální podoby změnil způsob, jakým umělci přistupovali k plátnu. Jeho dílo se stalo kamenným základem hnutí modernismu, které posunulo pozornost od toho, co vidí oko, k tomu, co musí snášet duše.
Jeho přítomnost je hluboce cítit v historii norského umění. Pomohl definovat národní identitu prostřednictvím zkoumání univerzálních lidských zkušeností. Způsob, jakým využíval barvu a zkreslené linie k vyjádření existenčních otřesů, zanechal stopu, kterou následovalo mnoho dalších umělců. Jeho vliv sahá daleko za hranice Norska a ovlivňuje to, jak moderní svět vnímá úzkost a izolaci.
Abychom plně pochopili šíři jeho životního díla, musíme vyrazit do Osla v Norsku. Muzeum Munch je hlavním strážcem jeho odkazu a hostí rozsáhlou sbírku, která pokrývá celý spektrum jeho umělecké tvorby. Je to místo, kde vynikne samotná obrovská míra jeho produkce a nabízí hluboký pohled na témata, která zkoumal během svých let malování i grafiky.
Další významné kusy jsou uchovávány v dalších významných institucích města. Národní galerie v Osle uchovává verzi Výkřiku z roku 1893 vytvořenou temperou a kredkou na kartonu. Toto konkrétní dílo nabízí odlišnou texturu a nádech ve srovnání s ostatními verzemi. Navíc Národní muzeum Norska je domovem jedné z verzí díla Madonna, což umožňuje návštěvníkům spatřit, jak přistupoval ke stejnému tématu skrze různé optiky.
