Study For Self-portrait — Francis Bacon
Náhled v interiéru Náhled v AR Přepnout na tisk Koupit ručně malovaný obraz Sdílet
Podrobnosti o díle Průvodce Přidat do oblíbených Stáhnout Podobné položky Rentgenové snímky Slideshow Otázky a odpovědi Statistiky
Francis Bacon

Study for self-portrait

Explore Francis Bacon’s unsettling Study for Self-Portrait—a visceral expressionist masterpiece capturing a hauntingly distorted visage against a verdant backdrop. This iconic piece embodies the artist's signature style and invites you to immerse yourself in the raw emotion of postwar Britain.
Zobrazit více

Bacon využil znepokojivý realismus v díle Tři studie k postavám u paty kříže. Objevte jeho silná a visceraální malba ještě dnes.
Zobrazit více

Získejte soubor připravený k tisku, který svou kvalitou výrazně převyšuje webový náhled. Každý prodávaný digitální obraz pochází z vysokorozlišeného originálu v naší databázi – obvykle o šířce 5 000 až 15 000 pixelů – díky čemuž můžete tisknout ve velkém formátu, provádět těsný střih nebo si s jistotou užít i ty nejjemnější detaily.

Žádný soubor neopustí naše studio bez úprav. Digitální expert kontroluje barvy v porovnání s původním malířským dílem a v případě potřeby je upravuje, poté pomocí profesionálních nástrojů pro retuš zvyšuje ostrost a detailnost — přičemž vždy zůstává věrný tahům štětcem a stylu umělce. Výsledkem je obraz, který vypadá jako malba, nikoliv jako naskenovaný snímek s filtrem.

Schvalování před dokončením: náš expert vám do 72 hodin zašle obraz e-mailem k revizi. Nejsste spokojeni? Můžete požádat o úpravy či opravy, nebo si můžete vyžádat vrácení peněz, pokud kvalita neodpovídá vašim očekáváním.

Tuto kvalitu využívají vydavatelství, designová studia, galerie i tiskárny.

Více informací

Digitální obrazy

Stáhněte si soubor ve vysokém rozlišení pro osobní prohlížení, tisk nebo kreativní projekty. ( Přepnout na tisk Koupit ručně malovaný obraz)

Celková cena

Kč 436,58

Součást každé objednávky digitálního obrazu

Profesionální digitální doručení, zaručené

Když si vyberete WikiOO.org, nezískáváte pouze obrázek – získáváte digitální umělecké dílo s profesionálně vylepšenými detaily, zpracované s precizností a podpořené zárukou za spokojenost. Zde je vše, co vaše objednávka automaticky obsahuje:

Rychlé doručení e-mailem

Váš digitální obraz ve vysokém rozlišení vám bude zaslán e-mailem do 72 hodin od objednávky – připraven k okamžitému použití.

Digitální soubor s využitím AI

Vaše umělecké dílo je profesionálně optimalizováno pomocí pokročilých nástrojů umělé inteligence a manuální úpravy, což zajišťuje maximální úroveň detailu, ostrosti a přesnosti barev.

Doživotní bezplatné znovuodeslání digitálních obrazů

Soubor jste omylem smazali nebo ztratili? Žádný problém – kdykoliv vám ho znovu zašleme zcela zdarma.

Bez poplatků za dovoz – navždy

Užijte si své umělecké dílo okamžitě bez celních poplatků, daní nebo nákladů na dopravu – digitální stažení je vždy bez daňových povinností.

Záruka přesnosti barev

Díky profesionálním nástrojům a správě barev zajišťujeme, aby váš digitální obraz odrážel původní barvy co nejvěrněji.

100dená záruka spokojenosti

Pokud nebudete s digitálním obrázkem spokojeni, provedeme jeho revizi nebo vám vrátíme 100% platby do 100 dnů – bez jakýchkoliv dotazů.

100% záruka vrácení peněz

Nespokojeni? Získejte plnou náhradu peněz do 100 dnů od obdržení digitálního souboru – bez zbytečných dotazů.

Slevy při hromadných objednávkách

Koupě 3 obrazů ušetří 10% – Koupě 5 obrazů ušetří 15% – Koupě 10+ obrazů ušetří 20%. Ideální pro kreativní projekty, galerie a agentury.

Rychlé informace

  • Notable elements or techniques: Distorted visage
  • Artistic style: Psychological realism
  • Title: Study for self-portrait
  • Medium: Oil paint

A Visceral Encounter with the Human Condition

In the hauntingly intimate Study for Self-Portrait, we are invited into a private theater of psychological unrest. This work serves as a profound window into the fractured psyche, presenting a single male figure that dominates the canvas with an almost overwhelming presence. Positioned centrally against a muted, sickly green backdrop, the subject is stripped of all external context, leaving him in a state of stark isolation and vulnerability. The composition eschews the comforts of traditional portraiture; there is no landscape to ground him, no setting to provide relief. Instead, we are confronted with a face that seems to be caught in a moment of profound metamorphosis, where the boundaries between the physical body and the internal storm begin to dissolve.

The technique employed here is a masterclass in Expressionist intensity. Drawing deep inspiration from the raw emotionality of Edvard Munch and the jagged energy of Ernst Ludwig Kirchner, the artist utilizes a heavy impasto technique. The paint is applied with an agitated, almost violent urgency, creating a textured surface that feels as though it is vibrating with nervous energy. These thick, deliberate brushstrokes do not merely represent skin or cloth; they embody the very essence of anxiety and physical decay. This tactile quality ensures that the painting is not just a visual experience but a sensory one, where the viewer can almost feel the palpable unearriness radiating from the distorted features of the subject.

The Echoes of a Post-War World

To understand the gravity of this portrait, one must look toward the historical shadows cast by the aftermath of World War II. Created in an era defined by disillusionment and the trauma of global conflict, the painting reflects a collective questioning of human existence. The artist captures the pervasive sense of instability that haunted the mid-20th century, translating large-scale historical tragedy into a deeply personal, microscopic study of suffering. The closed eyes and the gaping, open mouth serve as powerful symbols of this era—representing both a surrender to despair and an unspoken, silent scream that finds no release in the physical world.

For the discerning collector or interior designer, this piece offers more than mere decoration; it provides a focal point of immense intellectual and emotional depth. The choice of a green background, often interpreted as a symbol of sickness or organic decomposition, adds a layer of melancholic beauty that can anchor a sophisticated space. Whether placed in a contemporary gallery setting or a curated private study, the Study for Self-Portrait acts as a profound meditation on mortality and the resilience of the human spirit. It is an evocative acquisition for those who seek art that challenges the viewer, provokes conversation, and brings a sense of historical weight and artistic mastery into their environment.

Otázky a odpovědi

Jaká témata se objevují v díle „Study for self-portrait“ od Francis Bacon?

Témata obsažená v díle „Study for self-portrait“ od Francis Bacon zahrnují face expression, green background, distorted figure, psychological depth, human suffering, irish artist, late style. Tato témata společně shrnují obsah celého uměleckého díla.

K jakému použití je doporučována tisková reprodukce díla „Study for self-portrait“?

Navrhované využití pro „Study for self-portrait“ od Francis Bacon je Statement, ale lze jej využít i k jiným účelům.

Je „Study for self-portrait“ od Francis Bacon portrét, krajina nebo čtvercová kompozice?

Formát díla „Study for self-portrait“ je Portrait. Tato informace vám pomůže při plánování umístění reprodukce.

Podobná díla

Three Studies For Self-portrait, 1974 Left — Francis Bacon, Surrealist Expression
Francis Bacon three studies for self-portrait, 1974 left
Jablka Na Stole, Zelené Pozadí — Henri Matisse, Fauvism
Henri Matisse Jablka na stole, zelené pozadí
Three Studies For A Portrait Of Peter Board, 1975 Ii Center — Francis Bacon, Figurative Expressionism
Francis Bacon three studies for a portrait of peter board, 1975 ii center
Face (green Nose) — Roy Lichtenstein, Pop Art
Roy Lichtenstein Face (green nose)
Tři Studie Pro Sebeprůobrazí — Francis Bacon, Expressionism
Francis Bacon Tři studie pro sebeprůobrazí
Self-portrait, 1973 V — Francis Bacon, Expressionist Horror
Francis Bacon self-portrait, 1973 v
Portrait Of Man With Glasses Iii, 1963 — Francis Bacon, Surrealist Expression Surrealism
Francis Bacon portrait of man with glasses iii, 1963
Three Studies For A Portrait, 1968 A — Francis Bacon, Expressionist Abstraction
Francis Bacon three studies for a portrait, 1968 a
Study For Self-portrait, 1973 A — Francis Bacon, Surrealism
Francis Bacon study for self-portrait, 1973 a
3 Studies For A Portrait Of Peter Beard, Left Pa — Francis Bacon, Expressionist Painting
Francis Bacon 3 Studies for a Portrait of Peter Beard, left pa

Biografie umělce

Raný život, rodina a formování

Francis Bacon se narodil 28. října 1909 v Dublinu v Irsku. Vyrostl v domě na irském venkově jako syn trenéra závodních koní. Jeho dětství bylo poznamenáno fyzickým zápasem; trpěl těžkou astmatickou formou onemocnění, která mu často znepřístupňovala samotný základní kámen života – dech. V jeho mladých letech se také projevvil pocit udušení a omezení; v paměti si nesl vzpomínky na to, jak ho na dlouhé období zavírala služebná do temných skříní. Tento pocit suffokace a děs z členů rodiny schovávajících se v zamčených místnostech během období irských revolučních nepokojů zanechaly na jeho raných letech nezastupitelnou stopu.

Jeho vzdělání bylo převážně soukromé, probíhalo prostřednictvím domácích tutorů spíše než v tradiční školní třídě. Toto nekonvenční vychovávání znamenalo, že nikdy nevstoupil na standardní cestu uměleckého učňovství. Ve šestnácti letech ho neklid mládí vedl k tomu, že opustil svůj domov na venkově v Irsku a vydal se hledat štěstí v Londýně. Do metropole dorazil v sedmnácti letech a přežíval díky finanční podpoře od své matky, zatímco se pokoušel zvládat složitosti městského života.

Život v Londýně, Berlíně a Paříži

K konci dvacátých let byl Francis Bacon mužem v neustálém pohybu. Plynul ulicemi Londýna, Berlína i Paříže a prožíval život, který byl často stejně neklidný a rozvratný jako města, která obýval. V roce 1928 se usadili v Londýně, kde se ocitl v samém srdci bohémské scény. Byl to období bloudění a přežívání, charakterizované neklidnou energií, zatímco se pohyboval mezi těmito evropskými centry. Žil z finanční podpory své matky a bral si různé drobné práce, aby stačilo na živobytí.

Během těchto let byla jeho profesní činnost spjata se světem interiérového designu a dekoratérství. Většinu svého času trávil prací s texturami a tvary a vytvářel strukturované objekty pro domovy jiných lidí. Klíčový zlom však nastal během cesty do Paříže na konci dvacátých let. Navštívil výstavu prací Pabla Picassa a tento pohled zcela změnil jeho směr. Způsob, jakým Picasso pracoval s lidskou formou – přičemž ji vnímal jako něco organického a kostnatého – nabídl mu nový způsob vidění světa. Rozhodl se opustit design a věnovat se malbě, což byla volba, která definovala zbytek jeho života.

Design interiéru a raná kariéra

Než se svět stal jeho známým jako malíř, Francis Bacon prožíval své rané profesionální roky jako interiérový designér a dekoratér. Bylo to praktické a strukturované období jeho života, které stálo v ostrém kontrastu k bouřlivým letům, kdy se pohyboval mezi Londýnem, Berlínem a Paříží. Nešel tradiční cestou umělce; zcela vyhnul se uměleckým školám i formálnímu učňovství. Místo toho byl to člověk, který se vzdělával sám, skrze přímé pozorování a praktickou práci při utváření fyzických prostor.

Jeho působení v oblasti designu nebylo nijak okrajové. Podílel se na estetice své éry tvorbou rug Royal Wilton, které vynikaly abstraktními motivy. Jeho cit pro formę se projevoval u nejrůznějších domácích předmětů a nábytku, od kožených pufů až po koktejlové regály a paravány. Navrhoval také židle, často využívající trubičkové ocelové konstrukce a sklo, čímž vytvářel siluety působící moderně a geometricky. Tyto rané roky mu poskytly hluboké porozumění struktuře a způsobu, jakým objekty zaplňují prostor.

Tento designérský původ zanechal nesmazatelnou stopu v jeho pozdějším přístupu k plátnu. Geometrické tvary a architektonické rámce, které kdysi vytvářel pro obývací prostory, se nakonec transformovaly v průhledné klece a prostorové struktury, jež definovaly jeho malby. Přecházel od navrhování fyzických prostředí, ve kterých lidé žili, k vytváření psychologických prostor, které jeho subjekty věznily. I když vyměnil design za štětec, pocit konstrukce v jeho tvorbě zůstal trvalým prvkem.

Technika a umělecký styl

Baconův přístup k plátnu byl fyzický a přímočarý. Pracoval s oleji a velkými štětci, nanášel barvy způsobem, který působil těžkopádně a okamžitě. Jeho barvy byly často rozmazané a násilné, využívané k tomu, aby zbavily dílo jakéhokoli pocitu dekorativní pohody. Díky této metodě vytvářel figurativní obrazy, které vyjadřovaly hluboký pocit izolace, brutality a teroru. Jeho cílem nebyla leštěná dokonalost tradičního portrétu; místo toho se snažil zachytit syrový vjem bytí v jeho nejzranitelnější podobě.

Aby tyto intenzivní emoce uspořádal, využíval často specifický strukturní prvek. Nasazoval kubický, architektonický rámovací systém známý jako prostorový rám. Tyto geometrické konstrukce fungovaly jako průhledné klece, které uzavíraly jeho subjekty v definovaném, často klaustrofobickém prostoru. Tím, že umisťoval postavy do těchto rigidních struktur, dokázal obraz koncentrovat a přinutit diváka, aby čelil izolaci daného subjektu. Tato technika mu pomohla odejít od prostého vyprávění příběhů a soustředit se namísto toho na viscerální dopad lidské podoby.

Našel také způsob, jak využít tradiční náboženskou symboliku bez tíhy víry. Koncept ukřižování využíval jako armaturu, jako strukturální oporu, na kterou mohl „pověsit“ konkrétní vjemy utrpení. To mu umožnilo zkoumat lidskou existenci skrze optiku fyzického i psychického neklidu. Jeho dílo se často opíralo o tyto kostrňatí rámce, které musely nést váhu jeho zkroucených a deformovaných postav.

Klíčová díla a hlavní témata

Baconova tvorba se často vnímá jako pokus zpracovat tíživou a znepokojivou atmosféru poloviny dvacátého století. V roce 1945 vystavil dílo Tři studie k postavám u paty kříže, které zásadně pomohlo ugruntovat jeho pověst. K motivu ukřižování však nepřistupoval skrze náboženskou oddanost, nýbrž jej využíval jako strukturální rámec, na který mohl „pověsit“ čisté vjemy utrpení. Fascinovalo ho, jak lze lidskou formu zkreslit, aby vyjádřila syrovou realitu existence; k pochopení toho, jak se tělo pohybuje a rozpadá, často čerpal z fascinujících studií pohybu, kterého se věnoval Eadweard Muybridge.

Jeho fascinace křikem se stala trvalou součástí jeho vizuálního jazyka. V hysterickém obličeji viděném ve filmu Sergeje Ejzenštejna Potemkinova křižník našel specifickou formu teroru, kterou následně přenesl na plátno v podobě hmatatelných, viscerálních reakcí. Tento vývoj dosáhl svého vrcholu v jeho slavné sérii prací známé jako Křičící papežové, vytvořených v letech 1949 až do poloviny padesátých let. V těchto obrazech vzal důstojnou autoritu Velázquezova Portrétu papeže Innocentia X a zcela ji zbavil, čímž proměnil papežskou figuru v nočníčmářského strašáka hysterického děsu.

  • Tři studie k postavám u paty kříže (1944)
  • Křičící papežové (1949–středoletá 50. léta)
Francis Bacon

Francis Bacon

1909 - 1992 , Irsko

Stručné informace

  • Artistic Movement Or Style: Expresionismus, kubismus, surrealismus
  • Artists Who Influenced This Artist:
    • Picasso
    • Matthias Grünewald
    • Rembrandt
    • Velázquez
    • Sergei Eisenstein
    • Eadweard Muybridge
  • Date Of Birth: 1909
  • Date Of Death: 1992
  • Full Name: Francis Bacon
  • Nationality: Ir
  • Notable Artworks:
    • Tři studie k postavám u paty kříže
    • Pes
    • Studie k portrétu
  • Place Of Birth: Dublin, Irsko